Moře reaguje na změny klimatu rychleji, než se předpokládalo a do konce století se může zvýšit jeho hladina více než o jeden metr.

Ukázalo se, že úroveň hladiny světového oceánu je velmi citlivá na změny průměrné teploty klimatického systému Země. V průběhu 20. století dochází k jejímu zvýšení nebezpečným tempem a dynamika tohoto procesu se v nejbližší době nezmění.

V posledním čísle časopisu  Proceedings of the National Academy of Sciences byly zveřejněny hned dvě práce, které se zabývají studiem reakcí oceánů na změnu klimatu za několik tisíciletí.

Autory prvního článku jsou vědci ze Singapuru, Evropy a USA, kteří pracují pod vedením profesora Stefana Rahmstorfa z Potsdamské univerzity. Tato skupina zrekonstruovala dynamiku změn hladin oceánů za posledních 3000 let.

K tomu vědci použili geologické údaje a usazeniny schránek nepatrných mořských protistů, dírkonošců, kteří byli přílivem vyneseni na břeh a zůstávali pohřbeni pod vrstvou naplavenin.

Tento výzkum prováděli na 24 pobřežích po celém světě, od Nového Zélandu až po Island. Po jeho ukončení, autoři předložili výsledky, mezi jinými, například, že období nepatrného poklesu teploty mezi roky 1000 – 1400 (o 0,2oC) zapříčinilo pokles hladiny moří o nezanedbatelných osm centimetrů.

Pro srovnání, jenom v průběhu 20. století se hladina zvýšila o celých 14 centimetrů a ke konci 21. století to bude ještě o dalších 24 – 130 centimetrů více, v závislosti na rychlosti akumulace skleníkových plynů v atmosféře.

Ke stejným závěrům přišli i autoři analogického výzkumu, prováděného skupinou kolegů Rahmstorfa z Potsdamské univerzity, pod vedením Ricarda Winkelmanna.

Vědci vytvořili počítačový model působení klimatu na hladiny oceánů a předložili tři možné scénáře vývoje v 21. století. Zvýšení hladiny k roku 2100 o 28 – 56, 37 – 77 a 57 – 131 centimetrů. Tyto odhady se shodují i s oficiální prognózou Mezinárodního panelu pro změny klimatu (IPCC, Intergovernmental Panel on Climate Change) při OSN.

Zvýšení hladiny moří je považováno za vážnou hrozbu pro města, ostrovní státy a země, které se nachází poměrně nízko ve srovnání s hladinou, například Holandsko nebo Bangladéš. Zvýšení o dva metry by bylo opravdovou katastrofou a miliony lidí by přišly o své domovy.

Bohaté státy si však mohou dovolit výstavbu nákladných kanálů, mostů a přehrad a tím zpevnit své pobřeží a jeho infrastrukturu.

 Zdroj: suenee.cz
loading...

BEZ KOMENTÁŘE

ZANECHAT ODPOVĚĎ